مصحف الثريا

بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ يَٰٓأَيُّهَا ٱلْمُدَّثِّرُ ۝١

Ty rouchem přikrytý!

قُمْ فَأَنذِرْ ۝٢

Vstaň a varuj,

وَرَبَّكَ فَكَبِّرْ ۝۳

Pána svého oslavuj,

وَثِيَابَكَ فَطَهِّرْ ۝٤

svůj oděv očišťuj,

وَٱلرُّجْزَ فَٱهْجُرْ ۝٥

hněvu Božího se varuj,

وَلَا تَمْنُن تَسْتَكْثِرُ ۝٦

kvůli rozmnožování zisku neuštědřuj

وَلِرَبِّكَ فَٱصْبِرْ ۝۷

a při Pánu svém trpělivě stůj!

فَإِذَا نُقِرَ فِى ٱلنَّاقُورِ ۝۸

Až zatroubeno bude pozounem,

فَذَٰلِكَ يَوْمَئِذٍۢ يَوْمٌ عَسِيرٌ ۝۹

ten den bude věru těžkým dnem,

عَلَى ٱلْكَٰفِرِينَ غَيْرُ يَسِيرٍۢ ۝١۰

pro nevěřící nelehkým břemenem.

ذَرْنِى وَمَنْ خَلَقْتُ وَحِيدًۭا ۝١١

Nech Mne s tím, jehož jsem Já jediný stvořil,

وَجَعَلْتُ لَهُۥ مَالًۭا مَّمْدُودًۭا ۝١٢

jemuž jsem majetek rozsáhlý daroval

وَبَنِينَ شُهُودًۭا ۝١۳

a syny zde přítomné uštědřil

وَمَهَّدتُّ لَهُۥ تَمْهِيدًۭا ۝١٤

a jemuž jsem vše hladce uhladil,

ثُمَّ يَطْمَعُ أَنْ أَزِيدَ ۝١٥

a on pak ještě dychtí, abych více mu dal!

كَلَّآ ۖ إِنَّهُۥ كَانَ لِءَايَٰتِنَا عَنِيدًۭا ۝١٦

Však pozor! Vždyť proti Našim znamením on brojí,

سَأُرْهِقُهُۥ صَعُودًا ۝١۷

však vyženu ho na vrch příkrý!

إِنَّهُۥ فَكَّرَ وَقَدَّرَ ۝١۸

On věru vymýšlel a rozhodoval,

فَقُتِلَ كَيْفَ قَدَّرَ ۝١۹

ať tedy zhyne tak, jak rozhodoval!

ثُمَّ قُتِلَ كَيْفَ قَدَّرَ ۝٢۰

A znovu: ať tedy zhyne tak, jak rozhodoval!

ثُمَّ نَظَرَ ۝٢١

Potom kol sebe se rozhlížel,

ثُمَّ عَبَسَ وَبَسَرَ ۝٢٢

pak zamračil se a nasupil,

ثُمَّ أَدْبَرَ وَٱسْتَكْبَرَ ۝٢۳

nakonec zády se obrátil a pyšně odcházel

فَقَالَ إِنْ هَٰذَآ إِلَّا سِحْرٌۭ يُؤْثَرُ ۝٢٤

a pravil: "To není leč kouzlo osvojené

إِنْ هَٰذَآ إِلَّا قَوْلُ ٱلْبَشَرِ ۝٢٥

a slova jen bytosti smrtelné!"

سَأُصْلِيهِ سَقَرَ ۝٢٦

Sežehnu však já jej v ohni Saqaru!

وَمَآ أَدْرَىٰكَ مَا سَقَرُ ۝٢۷

Víš ty vůbec, co je to Saqar?

لَا تُبْقِى وَلَا تَذَرُ ۝٢۸

Nic nenechá a nic nepustí

لَوَّاحَةٌۭ لِّلْبَشَرِ ۝٢۹

a kůži smrtelníkům spálí

عَلَيْهَا تِسْعَةَ عَشَرَ ۝۳۰

a devatenáct andělů nad ním bdí.

وَمَا جَعَلْنَآ أَصْحَٰبَ ٱلنَّارِ إِلَّا مَلَٰٓئِكَةًۭ ۙ وَمَا جَعَلْنَا عِدَّتَهُمْ إِلَّا فِتْنَةًۭ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لِيَسْتَيْقِنَ ٱلَّذِينَ أُوتُوا۟ ٱلْكِتَٰبَ وَيَزْدَادَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ إِيمَٰنًۭا ۙ وَلَا يَرْتَابَ ٱلَّذِينَ أُوتُوا۟ ٱلْكِتَٰبَ وَٱلْمُؤْمِنُونَ ۙ وَلِيَقُولَ ٱلَّذِينَ فِى قُلُوبِهِم مَّرَضٌۭ وَٱلْكَٰفِرُونَ مَاذَآ أَرَادَ ٱللَّهُ بِهَٰذَا مَثَلًۭا ۚ كَذَٰلِكَ يُضِلُّ ٱللَّهُ مَن يَشَآءُ وَيَهْدِى مَن يَشَآءُ ۚ وَمَا يَعْلَمُ جُنُودَ رَبِّكَ إِلَّا هُوَ ۚ وَمَا هِىَ إِلَّا ذِكْرَىٰ لِلْبَشَرِ ۝۳١

A za strážce pekla jsme pouze anděly určili a jejich počet jen pro pokušení nevěřících stanovili, aby ti, jímž dostalo se Písma, se utvrdili a rozmnožila se víra těch, kdož uvěřili, a aby věřící a ti, jimž Písmo bylo dáno, nepochybovali a aby ti, v jejichž srdcích nemoc je, a také nevěřící pravili: "Co chtěl Bůh tímto příkladem říci?" Takto Bůh zbloudit nechává, koho chce, a vede cestou přímou, koho chce. A nikdo kromě Něho nezná vojska Pána tvého. A není toto leč připomenutí smrtelníkům!

كَلَّا وَٱلْقَمَرِ ۝۳٢

Však pozor! Při měsíci,

وَٱلَّيْلِ إِذْ أَدْبَرَ ۝۳۳

při noci, když ustupuje,

وَٱلصُّبْحِ إِذَآ أَسْفَرَ ۝۳٤

při úsvitu, když se rozjasňuje!

إِنَّهَا لَإِحْدَى ٱلْكُبَرِ ۝۳٥

Saqar je věru jeden z trestů největších,

نَذِيرًۭا لِّلْبَشَرِ ۝۳٦

jako varování smrtelníkům daný,

لِمَن شَآءَ مِنكُمْ أَن يَتَقَدَّمَ أَوْ يَتَأَخَّرَ ۝۳۷

těm z vás, kdož chtějí k víře vpředu jít anebo se chtějí opozdit.

كُلُّ نَفْسٍۭ بِمَا كَسَبَتْ رَهِينَةٌ ۝۳۸

Každá duše je ručitelkou toho, co si sama vysloužila,

إِلَّآ أَصْحَٰبَ ٱلْيَمِينِ ۝۳۹

kromě lidi po pravici,

فِى جَنَّٰتٍۢ يَتَسَآءَلُونَ ۝٤۰

kteří v zahradách vzájemně se budou ptát

عَنِ ٱلْمُجْرِمِينَ ۝٤١

na hříšníky:

مَا سَلَكَكُمْ فِى سَقَرَ ۝٤٢

"Co přivedlo vás do Saqaru?"

قَالُوا۟ لَمْ نَكُ مِنَ ٱلْمُصَلِّينَ ۝٤۳

odvětí: "Nebyli jsme mezi modlitbu konajícími

وَلَمْ نَكُ نُطْعِمُ ٱلْمِسْكِينَ ۝٤٤

ani mezi nuzné krmícími,

وَكُنَّا نَخُوضُ مَعَ ٱلْخَآئِضِينَ ۝٤٥

ale tlachali jsme mezi tlachajícími

وَكُنَّا نُكَذِّبُ بِيَوْمِ ٱلدِّينِ ۝٤٦

a den soudný jsme za lež prohlásili,

حَتَّىٰٓ أَتَىٰنَا ٱلْيَقِينُ ۝٤۷

až přišla na nás tato jistota!"

فَمَا تَنفَعُهُمْ شَفَٰعَةُ ٱلشَّٰفِعِينَ ۝٤۸

A nebude jim nic platná přímluva přímluvců!

فَمَا لَهُمْ عَنِ ٱلتَّذْكِرَةِ مُعْرِضِينَ ۝٤۹

Co s nimi je, že se odvracejí od připomenutí,

كَأَنَّهُمْ حُمُرٌۭ مُّسْتَنفِرَةٌۭ ۝٥۰

jako by byli osly splašenými,

فَرَّتْ مِن قَسْوَرَةٍۭ ۝٥١

před lvem prchajícími?

بَلْ يُرِيدُ كُلُّ ٱمْرِئٍۢ مِّنْهُمْ أَن يُؤْتَىٰ صُحُفًۭا مُّنَشَّرَةًۭ ۝٥٢

Věru, chce každý z nich, aby svitky rozevřené mu byly přineseny?

كَلَّا ۖ بَل لَّا يَخَافُونَ ٱلْءَاخِرَةَ ۝٥۳

Však pozor! Oni se naopak neobávají života budoucího.

كَلَّآ إِنَّهُۥ تَذْكِرَةٌۭ ۝٥٤

Však pozor! Toto jest připomenutí,

فَمَن شَآءَ ذَكَرَهُۥ ۝٥٥

a kdo chce, ať na ně si vzpomene!

وَمَا يَذْكُرُونَ إِلَّآ أَن يَشَآءَ ٱللَّهُ ۚ هُوَ أَهْلُ ٱلتَّقْوَىٰ وَأَهْلُ ٱلْمَغْفِرَةِ ۝٥٦

Však vzpomenou si jen tehdy, když Bůh si to bude přát a Jemu náleží, aby se Ho báli, a Jemu patří odpuštění dát!