مصحف الثريا

بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ نٓ ۚ وَٱلْقَلَمِ وَمَا يَسْطُرُونَ ۝١

Nún. Při peru a při tom, co píší,

مَآ أَنتَ بِنِعْمَةِ رَبِّكَ بِمَجْنُونٍۢ ۝٢

díky milosti Pána svého ty blázen žádný nejsi!

وَإِنَّ لَكَ لَأَجْرًا غَيْرَ مَمْنُونٍۢ ۝۳

A věru tě očekává odměna neupomínaná,

وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍۢ ۝٤

vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.

فَسَتُبْصِرُ وَيُبْصِرُونَ ۝٥

A spatříš ty a také oni spatří,

بِأَييِّكُمُ ٱلْمَفْتُونُ ۝٦

kdo z vás je pokušením svedený.

إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَن ضَلَّ عَن سَبِيلِهِۦ وَهُوَ أَعْلَمُ بِٱلْمُهْتَدِينَ ۝۷

Pán tvůj nejlépe zná, kdož z cesty jeho zbloudili, a dobře ví i o těch, kdož správně jsou vedeni.

فَلَا تُطِعِ ٱلْمُكَذِّبِينَ ۝۸

Neposlouchej ty, kdo za lháře tě prohlásili!

وَدُّوا۟ لَوْ تُدْهِنُ فَيُدْهِنُونَ ۝۹

Rádi by, abys jim lichotil, a pak i oni by ti lichotili.

وَلَا تُطِعْ كُلَّ حَلَّافٍۢ مَّهِينٍ ۝١۰

Neposlouchej žádného křivopřísežníka hnusného,

هَمَّازٍۢ مَّشَّآءٍۭ بِنَمِيمٍۢ ۝١١

klevetníka s pomluvami obcházejícího,

مَّنَّاعٍۢ لِّلْخَيْرِ مُعْتَدٍ أَثِيمٍ ۝١٢

dobrému se na odpor stavějícího, nepřítele hříšného,

عُتُلٍّۭ بَعْدَ ذَٰلِكَ زَنِيمٍ ۝١۳

násilníka, a k tomu původu pochybného

أَن كَانَ ذَا مَالٍۢ وَبَنِينَ ۝١٤

- i když je majetný a syny obdařen!

إِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِ ءَايَٰتُنَا قَالَ أَسَٰطِيرُ ٱلْأَوَّلِينَ ۝١٥

Když jsou před ním přednášeny naše verše, volá: "Povídačky starých!"

سَنَسِمُهُۥ عَلَى ٱلْخُرْطُومِ ۝١٦

Však bude námi na rypáku označen!

إِنَّا بَلَوْنَٰهُمْ كَمَا بَلَوْنَآ أَصْحَٰبَ ٱلْجَنَّةِ إِذْ أَقْسَمُوا۟ لَيَصْرِمُنَّهَا مُصْبِحِينَ ۝١۷

A podrobujeme je zkoušce podobné té, jíž podrobili jsme majitele zahrady, kteří přísahali, že půjdou do ní zrána úrodu sklidit,

وَلَا يَسْتَثْنُونَ ۝١۸

však nepronesli: "Bude-li Bůh chtít!"

فَطَافَ عَلَيْهَا طَآئِفٌۭ مِّن رَّبِّكَ وَهُمْ نَآئِمُونَ ۝١۹

A zatímco spali, jedna z metel Pána tvého ji navštívila,

فَأَصْبَحَتْ كَٱلصَّرِيمِ ۝٢۰

takže za jitra zahrada jak očesána byla.

فَتَنَادَوْا۟ مُصْبِحِينَ ۝٢١

A zrána na sebe volali:

أَنِ ٱغْدُوا۟ عَلَىٰ حَرْثِكُمْ إِن كُنتُمْ صَٰرِمِينَ ۝٢٢

"Pojďme časně na svá pole, abychom všechno sklidili!"

فَٱنطَلَقُوا۟ وَهُمْ يَتَخَٰفَتُونَ ۝٢۳

A na cestu se vydali a vzájemně si šeptali:

أَن لَّا يَدْخُلَنَّهَا ٱلْيَوْمَ عَلَيْكُم مِّسْكِينٌۭ ۝٢٤

"Jen aby nám sem dnes žádný nuzák nepřišel!"

وَغَدَوْا۟ عَلَىٰ حَرْدٍۢ قَٰدِرِينَ ۝٢٥

A tak za jitra vyrazili, aby rozhodnutí své vyplnili,

فَلَمَّا رَأَوْهَا قَالُوٓا۟ إِنَّا لَضَآلُّونَ ۝٢٦

však vidouce zahradu, vykřikli: "Věru jsme v bludu byli!

بَلْ نَحْنُ مَحْرُومُونَ ۝٢۷

Ba co víc, vždyť nezbylo nám vůbec nic!"

قَالَ أَوْسَطُهُمْ أَلَمْ أَقُل لَّكُمْ لَوْلَا تُسَبِّحُونَ ۝٢۸

I pravil nejobezřetnější z nich: "Což neříkal jsem vám, že slávu Boží pronésti jsme měli?"

قَالُوا۟ سُبْحَٰنَ رَبِّنَآ إِنَّا كُنَّا ظَٰلِمِينَ ۝٢۹

A zvolali: "Sláva budiž Pánu našemu, vždyť vskutku jsme nespravedliví byli."

فَأَقْبَلَ بَعْضُهُمْ عَلَىٰ بَعْضٍۢ يَتَلَٰوَمُونَ ۝۳۰

A vzájemně si výčitky činili

قَالُوا۟ يَٰوَيْلَنَآ إِنَّا كُنَّا طَٰغِينَ ۝۳١

řkouce: "Běda nám, vpravdě jsme vzpurní byli;

عَسَىٰ رَبُّنَآ أَن يُبْدِلَنَا خَيْرًۭا مِّنْهَآ إِنَّآ إِلَىٰ رَبِّنَا رَٰغِبُونَ ۝۳٢

ale snad Pán náš výměnou za ni nám lepší dá, vždyť my věru po Pánu svém touhu máme!"

كَذَٰلِكَ ٱلْعَذَابُ ۖ وَلَعَذَابُ ٱلْءَاخِرَةِ أَكْبَرُ ۚ لَوْ كَانُوا۟ يَعْلَمُونَ ۝۳۳

Takový bývá trest na tomto světě, však trest na onom světě ještě větší bude - kéž by si to uvědomili!

إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ عِندَ رَبِّهِمْ جَنَّٰتِ ٱلنَّعِيمِ ۝۳٤

Bohabojní pak u Pána svého v zahradách slastí žíti budou.

أَفَنَجْعَلُ ٱلْمُسْلِمِينَ كَٱلْمُجْرِمِينَ ۝۳٥

Což učiníme ty, kdož do vůle Boží se odevzdali, stejnými jako hříšníky?

مَا لَكُمْ كَيْفَ تَحْكُمُونَ ۝۳٦

Co je vám, že tak soudíte?

أَمْ لَكُمْ كِتَٰبٌۭ فِيهِ تَدْرُسُونَ ۝۳۷

Máte snad Písmo, z něhož studujete,

إِنَّ لَكُمْ فِيهِ لَمَا تَخَيَّرُونَ ۝۳۸

a je v něm pro vás jen to, co si vyberete?

أَمْ لَكُمْ أَيْمَٰنٌ عَلَيْنَا بَٰلِغَةٌ إِلَىٰ يَوْمِ ٱلْقِيَٰمَةِ ۙ إِنَّ لَكُمْ لَمَا تَحْكُمُونَ ۝۳۹

Či jste snad s Námi spojeni přísahami platnými do dne zmrtvýchvstání, že dostanete to, co sami rozhodnete?

سَلْهُمْ أَيُّهُم بِذَٰلِكَ زَعِيمٌ ۝٤۰

Zeptej se jich, kteří z nich jsou toho ručiteli,

أَمْ لَهُمْ شُرَكَآءُ فَلْيَأْتُوا۟ بِشُرَكَآئِهِمْ إِن كَانُوا۟ صَٰدِقِينَ ۝٤١

či zda mají společníky? Ať tedy přivedou své společníky - pravdu hovoří-li -

يَوْمَ يُكْشَفُ عَن سَاقٍۢ وَيُدْعَوْنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ فَلَا يَسْتَطِيعُونَ ۝٤٢

v den, kdy lýtka budou obnažena a oni výzvu dostanou, aby na zem padli, a schopni toho nebudou.

خَٰشِعَةً أَبْصَٰرُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌۭ ۖ وَقَدْ كَانُوا۟ يُدْعَوْنَ إِلَى ٱلسُّجُودِ وَهُمْ سَٰلِمُونَ ۝٤۳

A hanba na ně padne a zraky ponížením sklopí: vždyť k padnutí na zem vyzváni byli, když ještě v bezpečí na zemi žili.

فَذَرْنِى وَمَن يُكَذِّبُ بِهَٰذَا ٱلْحَدِيثِ ۖ سَنَسْتَدْرِجُهُم مِّنْ حَيْثُ لَا يَعْلَمُونَ ۝٤٤

Nech mne s těmi, kdož toto vyprávění za lež prohlásili; postupně zkázu k nim přivedu, aniž místo, odkud přišla, tušit budou.

وَأُمْلِى لَهُمْ ۚ إِنَّ كَيْدِى مَتِينٌ ۝٤٥

Já značný jim dávám odklad, však jistý je můj úklad!

أَمْ تَسْـَٔلُهُمْ أَجْرًۭا فَهُم مِّن مَّغْرَمٍۢ مُّثْقَلُونَ ۝٤٦

Či žádáš od nich odměnu a zatímco je dluhy tíží

أَمْ عِندَهُمُ ٱلْغَيْبُ فَهُمْ يَكْتُبُونَ ۝٤۷

anebo znají nepoznatelné z něhož si píší?

فَٱصْبِرْ لِحُكْمِ رَبِّكَ وَلَا تَكُن كَصَاحِبِ ٱلْحُوتِ إِذْ نَادَىٰ وَهُوَ مَكْظُومٌۭ ۝٤۸

Trpělivě tedy vyčkávej rozsudek Pána svého a nebuď jako onen s rybou, jenž o pomoc volal, když cítil úzkost tísnivou.

لَّوْلَآ أَن تَدَٰرَكَهُۥ نِعْمَةٌۭ مِّن رَّبِّهِۦ لَنُبِذَ بِٱلْعَرَآءِ وَهُوَ مَذْمُومٌۭ ۝٤۹

A kdyby ho nebylo dostihlo Pána jeho dobrodiní, na holou zemi býval by byl vyvržen pln zahanbení.

فَٱجْتَبَٰهُ رَبُّهُۥ فَجَعَلَهُۥ مِنَ ٱلصَّٰلِحِينَ ۝٥۰

Však Pán jeho si jej vyvolil a jedním z bezúhonných jej učinil.

وَإِن يَكَادُ ٱلَّذِينَ كَفَرُوا۟ لَيُزْلِقُونَكَ بِأَبْصَٰرِهِمْ لَمَّا سَمِعُوا۟ ٱلذِّكْرَ وَيَقُولُونَ إِنَّهُۥ لَمَجْنُونٌۭ ۝٥١

A nevěřící, když připomenutí slyší, div že pohledy tě neproklínají a hovoří: "On džiny je posedlý věru!"

وَمَا هُوَ إِلَّا ذِكْرٌۭ لِّلْعَٰلَمِينَ ۝٥٢

Však není to než připomenutí lidstvu všemu!