مصحف الثريا

بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ وَٱلذَّٰرِيَٰتِ ذَرْوًۭا ۝١

Při rychle běžících,

فَٱلْحَٰمِلَٰتِ وِقْرًۭا ۝٢

břímě nesoucích,

فَٱلْجَٰرِيَٰتِ يُسْرًۭا ۝۳

lehce plynoucích

فَٱلْمُقَسِّمَٰتِ أَمْرًا ۝٤

a rozkaz rozdělujících!

إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقٌۭ ۝٥

To, co vám je slíbeno, je vskutku pravdivé

وَإِنَّ ٱلدِّينَ لَوَٰقِعٌۭ ۝٦

a soud dozajista nastane!

وَٱلسَّمَآءِ ذَاتِ ٱلْحُبُكِ ۝۷

Při nebi plném drah hvězdných,

إِنَّكُمْ لَفِى قَوْلٍۢ مُّخْتَلِفٍۢ ۝۸

vy libujete si v řečech rozporných,

يُؤْفَكُ عَنْهُ مَنْ أُفِكَ ۝۹

od nichž odvrátí se ten, kdo byl odvrácen.

قُتِلَ ٱلْخَرَّٰصُونَ ۝١۰

Nechť zhynou lháři prolhaní,

ٱلَّذِينَ هُمْ فِى غَمْرَةٍۢ سَاهُونَ ۝١١

kteří v hlouposti své jsou lhostejní

يَسْـَٔلُونَ أَيَّانَ يَوْمُ ٱلدِّينِ ۝١٢

a ptají se: "Kdy dostaví se den poslední?"

يَوْمَ هُمْ عَلَى ٱلنَّارِ يُفْتَنُونَ ۝١۳

V den, kdy budou ohněm zkoušeni!

ذُوقُوا۟ فِتْنَتَكُمْ هَٰذَا ٱلَّذِى كُنتُم بِهِۦ تَسْتَعْجِلُونَ ۝١٤

"Okuste tuto svou zkoušku! Tohle je to, co přáli jste si uspíšit!"

إِنَّ ٱلْمُتَّقِينَ فِى جَنَّٰتٍۢ وَعُيُونٍ ۝١٥

Však v zahradách a u pramenů bohabojní budou dlít

ءَاخِذِينَ مَآ ءَاتَىٰهُمْ رَبُّهُمْ ۚ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ قَبْلَ ذَٰلِكَ مُحْسِنِينَ ۝١٦

přijímajíce to, co Pán jejich jim dává, neb před tím dobré skutky konali

كَانُوا۟ قَلِيلًۭا مِّنَ ٱلَّيْلِ مَا يَهْجَعُونَ ۝١۷

a jen malou část noci spávali

وَبِٱلْأَسْحَارِ هُمْ يَسْتَغْفِرُونَ ۝١۸

a za úsvitu o odpuštění prosívali

وَفِىٓ أَمْوَٰلِهِمْ حَقٌّۭ لِّلسَّآئِلِ وَٱلْمَحْرُومِ ۝١۹

a ze svých majetků vždy patřičně žebrákům a nemajetným dávali.

وَفِى ٱلْأَرْضِ ءَايَٰتٌۭ لِّلْمُوقِنِينَ ۝٢۰

Na zemi znamení jsou pro věřící přesvědčené,

وَفِىٓ أَنفُسِكُمْ ۚ أَفَلَا تُبْصِرُونَ ۝٢١

a také ve vašich duších. Což jasně to nezříte?

وَفِى ٱلسَّمَآءِ رِزْقُكُمْ وَمَا تُوعَدُونَ ۝٢٢

A na nebesích je váš příděl obživy a rovněž to, co vám je slíbeno.

فَوَرَبِّ ٱلسَّمَآءِ وَٱلْأَرْضِ إِنَّهُۥ لَحَقٌّۭ مِّثْلَ مَآ أَنَّكُمْ تَنطِقُونَ ۝٢۳

Při Pánu nebes i země, toto je skutečnost stejná jako to, že hovoříte.

هَلْ أَتَىٰكَ حَدِيثُ ضَيْفِ إِبْرَٰهِيمَ ٱلْمُكْرَمِينَ ۝٢٤

Zdaž doneslo se ti o Abrahamových poctěných hostech vyprávění?

إِذْ دَخَلُوا۟ عَلَيْهِ فَقَالُوا۟ سَلَٰمًۭا ۖ قَالَ سَلَٰمٌۭ قَوْمٌۭ مُّنكَرُونَ ۝٢٥

Hle, vešli k němu a pravili "Mír", a on odvětil: "I vám mír, lidé neznámí!"

فَرَاغَ إِلَىٰٓ أَهْلِهِۦ فَجَآءَ بِعِجْلٍۢ سَمِينٍۢ ۝٢٦

A k rodině své odešel a tučné tele připravil

فَقَرَّبَهُۥٓ إِلَيْهِمْ قَالَ أَلَا تَأْكُلُونَ ۝٢۷

a se slovy "Což jíst nebudete?" jim je předložil.

فَأَوْجَسَ مِنْهُمْ خِيفَةًۭ ۖ قَالُوا۟ لَا تَخَفْ ۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَٰمٍ عَلِيمٍۢ ۝٢۸

A pocítil strach před nimi, však oni mu pak pravili "Neboj se!" a zvěst o narození chlapce moudrého mu oznámili.

فَأَقْبَلَتِ ٱمْرَأَتُهُۥ فِى صَرَّةٍۢ فَصَكَّتْ وَجْهَهَا وَقَالَتْ عَجُوزٌ عَقِيمٌۭ ۝٢۹

Pak žena jeho přiběhla vzrušena a do tváře se bila a volala: "Vždyť já neplodná jsem již stařena!"

قَالُوا۟ كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ ۖ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلْحَكِيمُ ٱلْعَلِيمُ ۝۳۰

I odpověděli: "Takto Pán tvůj děl a On věru moudrý je i vševědoucí."

۞ قَالَ فَمَا خَطْبُكُمْ أَيُّهَا ٱلْمُرْسَلُونَ ۝۳١

A otázal se Abraham: "Jaká věc vás přivádí, vyslanci?"

قَالُوٓا۟ إِنَّآ أُرْسِلْنَآ إِلَىٰ قَوْمٍۢ مُّجْرِمِينَ ۝۳٢

Odvětili: "Posláni jsme byli mezi lidi hříšné,

لِنُرْسِلَ عَلَيْهِمْ حِجَارَةًۭ مِّن طِينٍۢ ۝۳۳

abychom na ně seslali kameny z hlíny pálené,

مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلْمُسْرِفِينَ ۝۳٤

u Pána tvého jmény přestupníků označené."

فَأَخْرَجْنَا مَن كَانَ فِيهَا مِنَ ٱلْمُؤْمِنِينَ ۝۳٥

Ty z nich, kdož věřící byli, jsme odtamtud vyvedli,

فَمَا وَجَدْنَا فِيهَا غَيْرَ بَيْتٍۢ مِّنَ ٱلْمُسْلِمِينَ ۝۳٦

však dům jen jediný těch, kdož do vůle Boží se odevzdali, jsme tam nalezli.

وَتَرَكْنَا فِيهَآ ءَايَةًۭ لِّلَّذِينَ يَخَافُونَ ٱلْعَذَابَ ٱلْأَلِيمَ ۝۳۷

A zanechali jsme je jako znamení těm, kdo trestu bolestného se obávají.

وَفِى مُوسَىٰٓ إِذْ أَرْسَلْنَٰهُ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ بِسُلْطَٰنٍۢ مُّبِينٍۢ ۝۳۸

... A o Mojžíšovi; hle, vyslali jsme jej k Faraónovi se zjevnou pravomocí,

فَتَوَلَّىٰ بِرُكْنِهِۦ وَقَالَ سَٰحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌۭ ۝۳۹

ten však se obrátil i se svou oporou a prohlásil: "Kouzelník je to nebo blázen!"

فَأَخَذْنَٰهُ وَجُنُودَهُۥ فَنَبَذْنَٰهُمْ فِى ٱلْيَمِّ وَهُوَ مُلِيمٌۭ ۝٤۰

A uchvátili jsme jej i vojska jeho a do moře jsme je uvrhli, neb pokárání byl hoden.

وَفِى عَادٍ إِذْ أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمُ ٱلرِّيحَ ٱلْعَقِيمَ ۝٤١

... A o Ádovcích; hle, vyslali jsme proti nim vichřici zničující,

مَا تَذَرُ مِن شَىْءٍ أَتَتْ عَلَيْهِ إِلَّا جَعَلَتْهُ كَٱلرَّمِيمِ ۝٤٢

jež nic z toho, nad čím se převalila, nenechala, aby v prach to neproměnila.

وَفِى ثَمُودَ إِذْ قِيلَ لَهُمْ تَمَتَّعُوا۟ حَتَّىٰ حِينٍۢ ۝٤۳

... A o Thamúdovcích; hle, bylo jim řečeno: Užívejte si ještě nějakou chvíli!

فَعَتَوْا۟ عَنْ أَمْرِ رَبِّهِمْ فَأَخَذَتْهُمُ ٱلصَّٰعِقَةُ وَهُمْ يَنظُرُونَ ۝٤٤

Však rozkazu Pána svého neposlechli a zemětřesení je postihlo, zatímco se dívali,

فَمَا ٱسْتَطَٰعُوا۟ مِن قِيَامٍۢ وَمَا كَانُوا۟ مُنتَصِرِينَ ۝٤٥

a nebyli schopni se zpříma postavit a nebylo jim pomoci.

وَقَوْمَ نُوحٍۢ مِّن قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا۟ قَوْمًۭا فَٰسِقِينَ ۝٤٦

... A o lidu Noemově před nimi, a to byli hanebníci!

وَٱلسَّمَآءَ بَنَيْنَٰهَا بِأَيْي۟دٍۢ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ ۝٤۷

Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli,

وَٱلْأَرْضَ فَرَشْنَٰهَا فَنِعْمَ ٱلْمَٰهِدُونَ ۝٤۸

a zemi jsme rozprostřeli - a jak výteční jsme v tom byli!

وَمِن كُلِّ شَىْءٍ خَلَقْنَا زَوْجَيْنِ لَعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ ۝٤۹

A každou věc jsme v párech stvořili - snad si to připomenete!

فَفِرُّوٓا۟ إِلَى ٱللَّهِ ۖ إِنِّى لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌۭ مُّبِينٌۭ ۝٥۰

K Bohu se utíkejte, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný,

وَلَا تَجْعَلُوا۟ مَعَ ٱللَّهِ إِلَٰهًا ءَاخَرَ ۖ إِنِّى لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌۭ مُّبِينٌۭ ۝٥١

a nepřidružujte k Bohu žádné jiné božstvo, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný!

كَذَٰلِكَ مَآ أَتَى ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا قَالُوا۟ سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ ۝٥٢

A stejně tak nepřišel k těm, kdož před těmito byli, žádný posel, aby o něm neprohlásili: "Kouzelník je to nebo blázen!"

أَتَوَاصَوْا۟ بِهِۦ ۚ بَلْ هُمْ قَوْمٌۭ طَاغُونَ ۝٥۳

Což po sobě to dědí? Nikoliv, však lid je to vzpurný.

فَتَوَلَّ عَنْهُمْ فَمَآ أَنتَ بِمَلُومٍۢ ۝٥٤

Odvrať se proto od nich, a nebudeš za to kárán!

وَذَكِّرْ فَإِنَّ ٱلذِّكْرَىٰ تَنفَعُ ٱلْمُؤْمِنِينَ ۝٥٥

Připomínej, vždyť připomenutí je věřícím prospěšné!

وَمَا خَلَقْتُ ٱلْجِنَّ وَٱلْإِنسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ ۝٥٦

A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali,

مَآ أُرِيدُ مِنْهُم مِّن رِّزْقٍۢ وَمَآ أُرِيدُ أَن يُطْعِمُونِ ۝٥۷

a nechci od nich žádný příděl obživy a netoužím po tom, aby Mne živili,

إِنَّ ٱللَّهَ هُوَ ٱلرَّزَّاقُ ذُو ٱلْقُوَّةِ ٱلْمَتِينُ ۝٥۸

vždyť Bůh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný!

فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ ذَنُوبًۭا مِّثْلَ ذَنُوبِ أَصْحَٰبِهِمْ فَلَا يَسْتَعْجِلُونِ ۝٥۹

Věru těm, kdož křivdili, se dostane přídělu podobného, přídělu jim rovných před nimi; nechť se tedy o uspíšení nesnaží!

فَوَيْلٌۭ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا۟ مِن يَوْمِهِمُ ٱلَّذِى يُوعَدُونَ ۝٦۰

Běda nevěřícím v ten jejich den, jenž byl jim přislíben!